Film o Jarku Nohavicovi a jeho více jak 40 let dlouhé kariéře písničkáře.
Délka: 100 minut
Místo: Kino Mnichovo Hradiště
Kontakt:
Dokumentární/životopisný, ČR, 2025.
Přístupný
Film o Jaromíru Nohavicovi je životopisný dokument, ale rozhodně není nudný a popisný. Jaromír – Jarek Nohavica je oblíbený a úspěšný český písničkář s písněmi, které známe všichni. Bylo o něm napsáno a řečeno mnohé. Je to však jen střípek celkového obrazu této výrazné a nejednoznačné osobnosti. Takže jaký je ten slavný, zbožňovaný i odsuzovaný písničkář vlastně člověk? Jeho život a obraz by byly jiné, kdyby nepřevzal Puškinovu cenu (za překlady písní Vysockého a Okudžavy) od prezidenta Putina. Muže, který rozpoutal válku na Ukrajině a je označován za válečného zločince. Tento fakt staví Nohavicu do špatného světla, i když už v první dekádě jeho profesionální dráhy, v nevlídných normalizačních časech, byl bojovníkem s režimem a dostal za to, co zpíval a říkal na svých koncertech, několik zákazů činnosti.
Jaromír Nohavica píše písně přes 40 let. Jak se svět okolo něj mění, se odráží v tématech, která zpracovává i v atmosféře jeho koncertů, které jsou vždy vyprodány. Protože na jeho koncertě si každý najde to své. Jednoho potěší, druhého rozesměje, třetího rozpláče. Nevystupuje však vždy jen jako sólista. Spolupracuje s různými hudebními tělesy, například s Čechomorem nebo Janáčkovou filharmonií. Na svém kontě má přes 500 vlastních písní, spoustu básní, a nejméně 120 textů a překladů písní pro jiné interprety. Ty, které psal pro Marii Rottrovou jsou známé, ale méně se ví, že psal i pro Petra Jandu a skupinu Citrón. Nohavica je také nejpřekládanějším českým písňovým autorem. Jeho písně se zpívají polsky, anglicky, německy, rusky, ukrajinsky, chorvatsky, maďarsky, španělsky, italsky. Sečteno, podtrženo: Jaromír Nohavica je renesanční člověk – talentovaný, plodný, všestranný, osobitý, inteligentní, sečtělý a pilný autor a interpret. Sám sebe označuje indiánským jménem „Ten, kdo skládá a zpívá písně,“ ale umí a dělá toho mnohem více. Dokument by se klidně mohl jmenovat „500 odstínů Jaromíra Nohavici,“ protože jeho osobnost má tolik odstínů, kolik jich vtisknul do svých písní.
Pavoučí rodina se chystá na zimu. Na podzim slaví Babí léto a musí pavoučími vlákny ozdobit strom na dvoře. Jak to ale udělat, když tatínek onemocněl, nemůže vytvářet vlákno a bez něho rodina nechce strom zdobit?
Žena přijde při autonehodě o manžela a sestru, a navíc si nerozumí s vlastní dospívající dcerou. Postupně odhaluje ještě nevěru svého muže. Tato bolavá zrada a těžká ztráta se dá překonat jedině láskou…
Každý se bojí zubaře, hlavně děti – co když ale tajemná exotická bylina dokáže utlumit bolest? Díky ní má paní zubařka na malém městě ordinaci stále plnou a konkurenční dentista jí má plné zuby!
Film ukazuje část života slovenského krasobruslaře, který jako jediný v historii získal zlatou medaili na OH v Sapporu v r. 1972 za tehdejší Československo. V dalších letech se musel potýkat s tlaky režimu, touze po svobodě a realitou své doby.
Gábina má domek pro panenky a v něm sedm koček! Dokáže se zmenšit na velikost panenky, být se svými kamarádkami a prožívat dobrodružství ve světě magie a kouzel.
Film ukazuje část života slovenského krasobruslaře, který jako jediný v historii získal zlatou medaili na OH v Sapporu v r. 1972 za tehdejší Československo. V dalších letech se musel potýkat s tlaky režimu, touze po svobodě a realitou své doby.
Každý se bojí zubaře, hlavně děti – co když ale tajemná exotická bylina dokáže utlumit bolest? Díky ní má paní zubařka na malém městě ordinaci stále plnou a konkurenční dentista jí má plné zuby!
Film ukazuje část života slovenského krasobruslaře, který jako jediný v historii získal zlatou medaili na OH v Sapporu v r. 1972 za tehdejší Československo. V dalších letech se musel potýkat s tlaky režimu, touze po svobodě a realitou své doby.
Dobrá a zlá čarodějka v zemi Oz jsou stále přítelkyněmi a snad ho nezničí ani zájem o stejného muže. Změní se nějak situace, až sem bouře zanese Dorotku z Kansasu?
Režisérka A. Holland natočila příběh o životě spisovatele F. Kafky. Vykresluje ho podle dostupných dochovaných zdrojů jako člověka neustále hledajícího sama sebe.
Po skvělém filmu Parazit z r. 2019 vám nabízíme další jihokorejský snímek podobného ražení. Je o muži, který ztratí práci, a rozhodne se odstranit konkurenci posledním možným způsobem. Film ukazuje kromě zajímavostí korejského života i fascinující řešení celého problému.
Lucie zdědí v Krkonoších horskou chatu po otci, který zahynul v Himálajích. Nikdy ho nepoznala a hovoří s ním prostřednictvím jeho deníků. Myslí, že do hor nepatří, ale otec ji přesvědčuje o opaku.
Úspěšná série vzpomínek na minulost našeho města pokračuje! Muzeum města Mnichovo Hradiště vás srdečně zve k nové virtuální procházce - tentokrát se virtuálně napříč časem projdeme tematicky pestrou Jiráskovou ulicí. Těšíme se na opětovná setkání a společnou diskusi!
Prodej vstupenek pouze u pokladny kina půl hodiny před akcí, rezervace nejsou možné
Časový harmonogram:
17.30 h – příchod hostů, nápoj na přivítanou, menší občerstvení, možnost prohlédnout si výstavku kalendáře. Jeho téma je „Život na Ludmile“ a zachycuje prostřednictvím fotografií a krátkých příběhů každodenní život, drobné radosti i lidské vztahy, které vznikají mezi klienty, pečovateli a dobrovolníky. Prodejní cena kalendáře je 490 Kč a veškerý výtěžek z jeho prodeje i ze vstupného z večera bude věnován na podporu služeb Domu Ludmila – zejména na zlepšení prostředí, aktivizační činnosti a volnočasové programy pro seniory.
18 h – oficiální zahájení v kinosále, krátké představení kalendáře, diskuse s pozvaným hostem, hercem Sašou Rašilovem, který ve filmu hraje
18.30 h – křest kalendáře, pozvání k projekci filmu
19 h – začátek promítání (před filmem se spustí krátké video o Domu Ludmila)
O čem je film: Lucie zdědí v Krkonoších horskou chatu po otci, který zahynul v Himálajích. Nikdy ho nepoznala a hovoří s ním prostřednictvím jeho deníků. Myslí, že do hor nepatří, ale otec ji přesvědčuje o opaku.
Lucie zdědí v Krkonoších horskou chatu po otci, který zahynul v Himálajích. Nikdy ho nepoznala a hovoří s ním prostřednictvím jeho deníků. Myslí, že do hor nepatří, ale otec ji přesvědčuje o opaku.
Chcete strávit poslední říjnový podvečer v prostorách mnichovohradišťského zámku? Srdečně vás zveme na Muzejní noc s podtitulem „Stěhování muzea“. Jde nejspíše o poslední akci, kterou zde muzeum pořádá!
Každoroční pietní setkání pořádané k uctění památky Františka Mendíka (1859–1947), čestného občana města Mnichovo Hradiště, se koná v podvečer svátku Památky zesnulých!
